|
|
'Czech people' coming from Ukraine, their understanding of national identity
Galushkevych, Valeriia ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Nekorjak, Michal (oponent)
CHARLES UNIVERSITY IN PRAGUE FACULTY OF SOCIAL SCIENCES Institute of Sociological Studies Department of Sociology Valeriia Galushkevych 'Czech people' coming from Ukraine, their understanding of national identity Thesis abstract Key words: Czech Republic, integration, migration, national identity, perception, push and pull factors, resettlement, Ukrainian migrants. In this thesis, I analyze various aspects of migration from Ukraine to the Czech Republic under the resettlement program of ethnic Czechs introduced by the Czech government in 2015. This program was initiated upon the request of the Czech society in Ukraine in response to steady economic decline and worsening living conditions in Ukraine. The population of my study is ethnic Czechs living in Ukraine and who moved to the Czech Republic within the resettlement program. I study the determinants of their move, speed of integration in the Czech Republic, progress on the Czech labor market, migrants' satisfaction with life in the destination country, discrimination and their plans for the future. I collect qualitative data from individual interviews mostly conducted in hotel rooms where the migrants temporarily reside. A significant distinguishing feature of this study is that I analyze migrants with Czech roots who moved to the Czech Republic under...
|
|
|
Restoration of Ecclesiastical Buildings in Sudetenland after 1989. The Area of Lusatian Mountains.
Čížková, Helga ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zmapovat rekonstrukce katolických kostelů na území Lužických hor, tj. oblasti Sudet, které byly realizovány po roce 1989 nebo probíhají v současné době. Po úvodní kapitole je zařazena část práce, jež se věnuje vývoji pojmu Sudety a česko-německým vztahům od počátku soužití v českých zemích až do odsunu po druhé světové válce. Třetí část přibližuje oblast Lužických hor, jejich historii a památky, a připomíná demolice a chátrání kostelů v éře komunismu. Následujících pět kapitol pojednává o samotných církevních stavbách, jejich vzniku, stavu ve 20. století a následných opravách. Pokud byly tyto informace dohledatelné, jsou uvedeny i subjekty, které na opravy finančně přispěly, a jednotlivé podíly či částky.
|
|
| |
|
|
Znovuosídlení bývalého okresu Rumburk po roce 1945
Simandl, Marek ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Tamara (oponent)
Tato práce pojednává o poválečných letech rumburského okresu, respektive o událostech odsunu a především znovuosídlení. Práce byla sestavena na základě archivních materiálů (SOkA Děčín), zejména správní povahy, dále byla prováděna komparace dostupné sekundární literatury a v neposlední řadě byly do výzkumu zařazeny i vzpomínky pamětníků. V úvodu práce je čtenář seznámen s dostupnou literaturou a prameny. Práce je členěna do několika základních částí. První se věnuje ještě tématu odsunu, kterou autor pokládá za stěžejní pro pochopení fenoménu znovuosídlení. Tato část se dále člení na vnímání odsunu obecně pro celé Československo a dále konkrétně pro okres Rumburk. Druhou částí je již samotné znovuosídlení, které opět vymezuje obecně a konkrétně. Poslední pasáž práce se již zabývá pouze rumburským okresem a to pohledem pramenů a vzpomínkami pamětníků. Zároveň obsahuje kapitolu o společenském a kulturním životě celého okresu (kulturní a sportovní spolky, otázky náboženského charakteru, proměny měst a krajiny). Předkládaná práce si neklade za cíl předložit čtenáři rozsáhlé informace o odsunu či znovuosídlení, ale měla by být přínosem či rozšířením regionálního badatelského zájmu o danou problematiku. KLÍČOVÁ SLOVA Rumburk, odsun, znovuosídlení, pohraničí, poválečná léta
|
|
|
The History of Vimperk and its German Population in the 20th Century
MAREŠOVÁ, Anna
Diese Bachelorarbeit beschäftigt sich mit der deutschen Bevölkerung in der Stadt Vimperk im 20. Jahrhundert und mit deren Vertreibung im Jahre 1946. Im ersten Teil wird kurz die Gründung der Stadt beschrieben, anschließend die deutsche Bevölkerung in Vimperk in der Tschechoslowakei, das heißt von dem Jahr 1918 über die Zeit des Zweiten Weltkriegs und die darauffolgende Vertreibung bis in die Zeit nach der Vertreibung. Darüber hinaus beschäftigt sich die Arbeit mit der Frage, warum einige Deutsche in Vimperk bleiben mussten und nicht vertrieben wurden. Der zweite Teil fokussiert sich sowohl auf die in Vimperk verbliebenen deutschen Einwohner als auch auf die nun in Deutschland lebenden. Viele dieser Vertriebenen wohnen in der nahen Partnerstadt Freyung. Dieser Teil besteht aus Gesprächen mit Zeitzeugen, die miteinander verglichen und vor allem in Bezug auf die Zeit der Vertreibung analysiert werden.
|
|
|
Lidové léčení v pamětech i žité přítomnosti přesídlených krajanů z oblasti bývalého Sovětského svazu
Beranská, Veronika ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent) ; Moravcová, Mirjam (oponent)
Práce navazuje na vědeckou produkci na téma přesídlených Čechů z oblasti bývalého Sovětského svazu, které je kontinuálně zpracováváno na půdě Etnologického ústavu AV ČR, v.v.i., a seznamuje s posledním proběhlým grantovým projektem, ve kterém jsem se zaměřila na oblast zdraví a lidové léčby. Text se zabývá specifickou skupinou českých obyvatel převážně z Ukrajiny a Kazachstánu (částečně také Běloruska a Ruska), jejichž předkové se vydali ve druhé polovině 19. století za hledáním lepšího živobytí směrem na východ od hranic tehdejšího Rakouska-Uherska. Práce mapuje za využití vzpomínkových vyprávění a životních trajektorií zúčastněných aktérů pozadí příchodu do nových destinací, život ve 20. století, změnu politických a společenských podmínek a následnou reemigraci do České republiky. Až na výjimky, se všichni aktéři figurující v této práci stali součástí přesídlovacích procesů - v případě volyňských Čechů po 2. světové válce v roce 1947 v rámci řízené výměny obyvatel a v případě černobylských Čechů (a částečně i některých Čechů z Běloruska a Ruska) v 90. letech 20. století v rámci státem řízeného přesídlení po havárii Černobylské jaderné elektrárny. Češi z Kazachstánu následovali své krajany od Černobylu v rámci humanitárně zaměřené přesídlovací akce též v 90. letech 20. století s přesahem do...
|
|
|
Mediální reprezentace přesídlování v České republice a USA
Uhlířová, Miroslava ; Klásková, Markéta (vedoucí práce) ; Hrůzová, Andrea (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává mediální reprezentaci přesídlování syrských uprchlíků ve Spojených státech amerických a v České republice, jakožto jedno z potenciálních řešení migrační krize. V rámci teorie sociálního konstruktivismu patří média mezi hlavní činitele v procesu konstrukce reality, přičemž v otázce prezentace politického dění je jejich role zásadní, neboť o politické scéně se publikum pouze zřídkakdy dozvídá přímo. Migrační krize, vyvolaná syrským konfliktem, a návrhy na její řešení, jsou v současnosti hojně nastolovanou mediální agendou. Mezi nejvíce diskutované potenciální řešení patří přesídlování, jehož výhoda je v tom, že je globálně aplikovatelné. Přesídlování syrských uprchlíků však má jinou historii i rozsah v různých zemích, proto je očekávaná jeho různá mediální prezentace v rámci daných zemí. Výzkum, provedený formou kvantitativní obsahové analýzy, soustředící se na komparaci Spojených států amerických a České republiky, odhalil rozdíly mediálního obrazu přesídlování. Zkoumaná česká média, jmenovitě Mladá fronta Dnes a Hospodářské noviny, inklinují k prezentaci přesídlování v rámci sekuritizačního diskurzu, zatímco vybraná média Spojených států amerických, konkrétně The New York Times, se vyznačují mediální reprezentací přesídlování v rámci diskurzu humanitárního....
|
|
|
'Czech people' coming from Ukraine, their understanding of national identity
Galushkevych, Valeriia ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Nekorjak, Michal (oponent)
CHARLES UNIVERSITY IN PRAGUE FACULTY OF SOCIAL SCIENCES Institute of Sociological Studies Department of Sociology Valeriia Galushkevych 'Czech people' coming from Ukraine, their understanding of national identity Thesis abstract Key words: Czech Republic, integration, migration, national identity, perception, push and pull factors, resettlement, Ukrainian migrants. In this thesis, I analyze various aspects of migration from Ukraine to the Czech Republic under the resettlement program of ethnic Czechs introduced by the Czech government in 2015. This program was initiated upon the request of the Czech society in Ukraine in response to steady economic decline and worsening living conditions in Ukraine. The population of my study is ethnic Czechs living in Ukraine and who moved to the Czech Republic within the resettlement program. I study the determinants of their move, speed of integration in the Czech Republic, progress on the Czech labor market, migrants' satisfaction with life in the destination country, discrimination and their plans for the future. I collect qualitative data from individual interviews mostly conducted in hotel rooms where the migrants temporarily reside. A significant distinguishing feature of this study is that I analyze migrants with Czech roots who moved to the Czech Republic under...
|
|
|
Znovuosídlení bývalého okresu Rumburk po roce 1945
Simandl, Marek ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Tamara (oponent)
Tato práce pojednává o poválečných letech rumburského okresu, respektive o událostech odsunu a především znovuosídlení. Práce byla sestavena na základě archivních materiálů (SOkA Děčín), zejména správní povahy, dále byla prováděna komparace dostupné sekundární literatury a v neposlední řadě byly do výzkumu zařazeny i vzpomínky pamětníků. V úvodu práce je čtenář seznámen s dostupnou literaturou a prameny. Práce je členěna do několika základních částí. První se věnuje ještě tématu odsunu, kterou autor pokládá za stěžejní pro pochopení fenoménu znovuosídlení. Tato část se dále člení na vnímání odsunu obecně pro celé Československo a dále konkrétně pro okres Rumburk. Druhou částí je již samotné znovuosídlení, které opět vymezuje obecně a konkrétně. Poslední pasáž práce se již zabývá pouze rumburským okresem a to pohledem pramenů a vzpomínkami pamětníků. Zároveň obsahuje kapitolu o společenském a kulturním životě celého okresu (kulturní a sportovní spolky, otázky náboženského charakteru, proměny měst a krajiny). Předkládaná práce si neklade za cíl předložit čtenáři rozsáhlé informace o odsunu či znovuosídlení, ale měla by být přínosem či rozšířením regionálního badatelského zájmu o danou problematiku. KLÍČOVÁ SLOVA Rumburk, odsun, znovuosídlení, pohraničí, poválečná léta
|
|
| |
host ::
RSS.